MZV: Souhrnná teritoriální informace

Švédsko je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. V čele státu stojí král Karel XVI. Gustav, moc výkonnou v praxi vykonává premiér a vláda. Švédsko je jednou z nejvyspělejších zemí světa s vysoce rozvinutou ekonomikou a kvalitním sociálním systémem. Je třetí největší zemí Evropské unie s rozlohou 410 000 km² a silným politickým a ekonomickým vlivem na region. V roce 2025 bude švédská ekonomika vykazovat růst o asi 1,9 % po několika letech zpomalení. Růst je podporován i expanzivní fiskální politikou, která zahrnuje navýšení veřejných výdajů v klíčových oblastech, jako jsou obrana, infrastruktura, školství a klimatická opatření. Švédsko je silně exportně orientovanou ekonomikou, přičemž export zboží a služeb tvoří více než polovinu HDP. Mezi hlavní oblasti, kde jsou pro české exportéry příležitosti, patří energetika, průmysl 4.0, průmyslové a informační technologie,, obranný a bezpečnostní sektor a VVI. Dopravní infrastruktura a její modernizace také nabízejí šance pro podniky zaměřující se na technologie pro udržitelnou dopravu.

Udržitelnost a klimatické cíle

Švédsko je světovým lídrem v oblasti udržitelnosti a má ambici stát se první uhlíkově neutrální zemí na světě do roku 2045. Tento cíl zahrnuje snížení emisí skleníkových plynů o 85 % oproti úrovni z roku 1990, přičemž zbývajících 15 % emisí bude eliminováno pomocí technologií pro záchyt uhlíku. V oblasti energetiky se Švédsko zaměřuje na obnovitelné zdroje. Přes 98 % Švédskem vygenerované elektřiny pochází z nízkoemisních a obnovitelných zdrojů. Tento trend pokračuje i v roce 2025, kdy se očekává další expanze obnovitelných zdrojů a rozvoj technologií pro dekarbonizaci.

Politické a ekonomické prostředí

Švédsko má stabilní politické a fiskální prostředí. V roce 2024 činil veřejný dluh přibližně 33 % HDP, což je pod průměrem EU a je považováno za jednu z nejzdravějších finančních pozic mezi vyspělými zeměmi. Očekává se, že díky stabilnímu fiskálnímu rámci a odpovědné politice bude i v roce 2025 pokračovat mírný růst ekonomiky a inflace bude držena na uzdě.

Trh a obchodní příležitosti

Švédský trh je známý svou náročností na kvalitu, inovace a design. Pro firmy, které nabízí špičková řešení, představuje otevřenou, ale silně konkurenční příležitost. Mnoho švédských firem působí globálně a neustále investují do nových technologií, obnovitelných zdrojů a automatizace. Tento trend podporuje vysoký zájem o digitalizaci a dekarbonizaci napříč sektory. České firmy mají příležitosti především v oblastech energetiky, infrastruktury a smart technologií. Švédsko se soustředí na udržitelnost a efektivitu, což klade vysoké nároky na kvalitu a inovace. Trh vyžaduje produkty, které splňují jak technické, tak environmentální standardy. Příležitosti leží v projektech obnovitelných zdrojů, průmyslu 4.0 a výstavbě udržitelných infrastruktur, kde Švédsko hledá nové partnery s inovativními a kvalitními řešeními. Pro české výrobce, kteří dokážou nabídnout produkty odpovídající těmto trendům, je prostor na švédském trhu otevřený. Klíčem k úspěchu je reagovat na vysoké nároky na kvalitu a udržitelnost a přinášet inovace, které jsou v souladu s místními požadavky.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švédsko (446.6 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Švédsko (MZV) (238B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Česky: Švédsko
• Anglicky: Sweden
• Švédsky: Sverige

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od roku 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Premiér Ulf Kristersson, předseda strany Umírněných, vede vládu od 18. října 2022. Švédský jednokomorový parlament – Riksdag, má 349 členů, kteří jsou voleni každé čtyři roky. V současném volebním období 2022–2026 je v parlamentu zastoupeno osm politických stran.

V parlamentních volbách 11. září 2022 zvítězil pravicový blok složený z Umírněných, Švédských demokratů, Křesťansko-demokratické strany a Liberálů, který získal 176 mandátů. Oproti tomu levicový blok tvořený Sociálními demokraty, Levicovou stranou, Zelenými a Stranou středu získal 173 mandátů. Nejvíce hlasů získala Sociální demokracie s 30,33 %, což jí vyneslo 107 křesel, následována Švédskými demokraty s 20,54 % (73 křesel) a Umírněnými s 19,10 % (68 křesel). Volební účast činila 84,21 %.

Vládu tvoří Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové, s podporou Švédských demokratů. I přes změny v zařazení některých poslanců zůstává poměr sil mezi vládním a opozičním blokem nezměněn.

Složení  vlády k 22. 4. 2025:

Úřad premiéra:

• Ulf Kristersson, předseda vlády (Umírněná strana)
• Jessica Rosencrantz, ministryně pro otázky EU (Umírněná strana)

Ministerstvo práce:

• Mats Persson, ministr práce a integrace (Liberální strana)
• Nina Larsson – ministryně pro rovnost žen a mužů a práci (Liberální strana)

Ministerstvo financí:

• Elisabeth Svantesson, ministryně financí (Umírněná strana)
• Erik Slottner, ministr pro občanské záležitosti (Křesťanskodemokratická strana)
• Niklas Wykman, ministr finančního trhu (Umírněná strana)

Ministerstvo obrany:

• Pål Jonson, ministr obrany (Umírněná strana)
• Carl-Oskar Bohlin, ministr civilní obrany (Umírněná strana)

Ministerstvo spravedlnosti:

• Gunnar Strömmer, ministr spravedlnosti (Umírněná strana)
• Johan Forssell, ministr pro migraci (Umírněná strana)

Ministerstvo obchodu:

• Ebba Busch, místopředsedkyně vlády, ministryně pro energetiku a hospodářství (Křesťanskodemokratická strana)
• Romina Pourmokhtari, ministryně pro klima a životní prostředí (Liberální strana)

Ministerstvo kultury:

• Parisa Liljestrand, ministryně kultury (Umírněná strana)

Ministerstvo pro venkov a infrastrukturu:

• Peter Kullgren, ministr pro záležitosti venkova (Křesťanskodemokratická strana)
• Andreas Carlson, ministr infrastruktury a bydlení (Křesťanskodemokratická strana)

Ministerstvo sociálních věcí:

• Jakob Forssmed, ministr sociálních věcí (Křesťanskodemokratická strana)
• Acko Ankarberg Johansson, ministryně zdravotnictví (Křesťanskodemokratická strana)
• Anna Tenje, ministryně pro seniory a sociální zabezpečení (Umírněná strana)
• Camilla Waltersson Grönvall, ministryně sociálních služeb (Umírněná strana)

Ministerstvo školství:

• Johan Pehrson, ministr školství (Liberální strana)
• Lotta Edholm, ministryně školství (Liberální strana)

Ministerstvo zahraničních věcí:

• Maria Malmer Stenergard, ministryně zahraničních věcí (Umírněná strana)
• Benjamin Dousa, ministr pro rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod (Umírněná strana)

Podrobné informace lze najít na stránkách vlády zde.

Příští parlamentní volby se mají konat 13. září 2026. Současně se budou konat i volby do zastupitelstev obcí a krajů.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi

Švédská zahraniční politika je hodnotově orientována a sleduje pevné politické i bezpečnostní zakotvení Švédska v rámci EU i NATO a přikládá značný význam multilateralismu. Švédsko se zasazuje o evropský bezpečnostní řád založený na mezinárodním právu a Chartě OSN. Sleduje posilování demokracie, lidských práv, právního státu, genderové rovnosti. Švédská zahraniční a obchodní politika přispívá k dosahování cílů Pařížské dohody, k udržitelnému rozvoji a zelené tranzici. Švédsko usiluje o prohloubení jednotného trhu a odstraňování vnitřních bariér. Po ruské invazi na Ukrajinu došlo k zásadní proměně švédské bezpečnostní strategie založené na soběstačnosti a severské spolupráci. Švédsko za účelem posílení své bezpečnosti přistoupilo v roce 2024 k NATO.

Spolupráce s OSN

OSN a spolupráce národů světa stojí v popředí zájmu švédské zahraniční politiky. Země je jedním z největších poskytovatelů zahraniční rozvojové pomoci a silným zastáncem multilateralismu. V roce 2025 Švédsko předsedá výkonné radě UN Women a klade důraz na ekonomické posílení žen a jejich zapojení do rozhodovacích procesů na všech úrovních, čímž reflektuje širší úsilí o podporu lidských práv a demokratických hodnot.

EU

Členství Švédska v EU je uhelným kamenem švédské zahraniční politiky. Prioritami Švédska je efektivní spolupráce v oblasti jednotného trhu, právního státu, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a azylové a migrační politiky. Zvláštní důraz je kladen na koordinaci s dalšími severskými (N5) a pobaltskými státy (NB8), stejně jako na spolupráci se Spojeným královstvím.

NATO

V rámci NATO Švédsko aktivně přispívá k posilování kolektivní obrany a bezpečnosti, včetně účasti na misích v pobaltských státech a spolupráce s ostatními členskými zeměmi na posilování odolnosti vůči hybridním hrozbám, jako jsou kybernetické útoky a dezinformace.

Ukrajina a Rusko

Švédská vláda podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Agrese Ruska proti Ukrajině a nezákonná anexe Krymu jsou pro Švédsko nepřijatelné. Švédsko se angažuje v posilování politické, hospodářské, humanitární, právní a vojenské podpory Ukrajině a to tak dlouho, jak to bude potřeba. Švédsko také pokračuje v zvyšování tlaku na Rusko, mimo jiné prostřednictvím přísnějších sankcí. Společně s partnery v EU Švédsko usiluje o zajištění odpovědnosti za zločiny spáchané během ruské agrese. Švédsko podporuje postupnou integraci Ukrajiny a Moldavska do EU.

Spojené státy americké

Švédsko je stoupencem transatlantismu a Spojené státy považuje za klíčového civilizačního a obchodního partnera. Devět procent Švédského exportu směřuje do Spojených států. Švédské společnosti jsou zde velmi aktivní. V souvislosti s vývojem v transatlantických vztazích v roce 2025 se Švédsko nezdráhá hovořit o dočasném narušení důvěry v důsledku některých kroků nové americké administrativy.

Blízký východ

Švédsko podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu a kritizuje izraelskou osadnickou politiku. Zdůrazňuje potřebu dialogu a dodržování lidských práv, a to i v případě Palestinců. Švédsko již nepodporuje UNRWA, ale zvyšuje svou humanitární pomoc v regionu prostřednictvím jiných organizací.

Afrika

Švédsko má zájem na udržení míru a stability v Africe, přičemž bezpečnostní situace v Sahelu vyvolává značné znepokojení. Švédská vláda přispívá k bezpečnosti a rozvoji v regionu prostřednictvím bilaterálních a multilaterálních iniciativ, s důrazem na posilování právního státu a lidských práv.

Asie

Rostoucí význam Asie přináší příležitosti v oblastech obchodu, investic, zelených technologií a inovací. Švédsko rozvíjí spolupráci s Indií, Japonskem a dalšími klíčovými partnery v regionu.  Čína, jako druhá největší světová ekonomika, má rostoucí geopolitické ambice, což ovlivňuje švédské zájmy. Švédsko podporuje dialog s Čínou, zejména v oblastech obchodu a klimatických změn, ale zároveň kritizuje porušování lidských práv a čínskou podporu Rusku v konfliktu na Ukrajině. Švédsko podporuje obchodní dohodu mezi EU a Indií a prohlubuje vztahy s Japonskem jako důležitým partnerem v oblasti bezpečnosti a obchodu.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel

• Počet obyvatel: 10  587  710 (k 31. prosinci 2024), což představuje nárůst o přibližně 0,4 % ve srovnání s předchozím rokem. Počet žen činil 5 262 925 a počet mužů 5 324 785.
• Hustota obyvatelstva: 25,8 obyvatel/km².
• Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-74 let): 75,3 %.
• Největší města: Stockholm: 1 019 180, Göteborg: 598 478, Malmö: 368 274, Uppsala: 242 589, Linköping: 166 673, Västerås: 155 989, Örebro: 155 989, Helsingborg: 151 306, Jönköping: 141 081, Norrköping: 141 081

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

• Porodnost a úmrtnost: Ve Švédsku je pravidelně vyšší porodnost než úmrtnost. V roce 2024 se narodilo 98 451 dětí, což je pokles oproti předchozímu roku. Ve stejném roce zemřelo 91 268 osob, což je o 3 117 méně než v roce 2023.
• Průměrná délka života: Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem. V roce 2024 byla průměrná délka života u žen 85,35 let a u mužů 82,29 let.
• Cizinci ve Švédsku: Na konci roku 2024 bylo ve Švédsku registrováno 2 200 238 osob narozených v zahraničí, což odpovídá 20 % populace. 
• Občané České republiky: Přesné údaje o počtu občanů České republiky a bývalého Československa ve Švédsku nejsou v aktuálních statistikách uvedeny.

Náboženské složení

Švédsko je známé svou vysokou mírou sekularismu, přesto v zemi působí řada náboženských dominancí:

• Švédská církev (luteránská): Stále největší náboženská organizace ve Švédsku. Podle údajů samotné Švédské církve měla na konci roku 2024 přibližně 5,5 milionu členů, což odpovídá přibližně 52 % obyvatelstva.
• Islám: Druhé největší náboženské vyznání ve Švédsku. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale odhady z Pew Research Center uvádějí, že muslimové tvoří přibližně 8 % obyvatel.
• Další náboženství: Římskokatolická církev, pravoslavné církve, hinduismus, buddhismus a další jsou ve Švédsku zastoupeny především díky migraci. Přesný počet členů se liší a je obtížné ho přesně určit.
• Ateismus a agnosticismus: Významná část obyvatel se identifikuje jako ateisté nebo agnostici. Podle různých průzkumů se až 60 % Švédů označuje za bez vyznání, což odráží vysoký stupeň sekularizace ve společnosti.

Poznámka: Statistický úřad nesbírá údaje o náboženské příslušnosti, a proto zde uvedené informace vycházejí z odhadů a údajů jiných institucí.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švédsko patří k hospodářsky nejvyspělejším zemím Evropy a vykazuje dlouhodobě stabilní makroekonomické ukazatele. Země má otevřenou, exportně orientovanou ekonomiku s vysokým důrazem na technologický rozvoj, inovace a digitalizaci. K roku 2024 činí počet obyvatel přibližně 10,5 milionu a v přepočtu podle parity kupní síly dosahovalo HDP na obyvatele 71 200 USD. Celkově se nominální HDP Švédska pohybuje kolem 638,8 miliardy USD.

V roce 2023 došlo k poklesu HDP v důsledku vysoké inflace, globálních nejistot a utlumené domácí poptávky. V roce 2024 došlo naopak k mírnému hospodářskému růstu, a to přibližně o 0,5 %, přičemž v roce 2025 by měl zrychlit až na 1,9 %. Oživení ekonomiky je podpořeno především silným exportem, zvýšením spotřeby domácností a stabilizací stavebního sektoru.

Inflace, která dosáhla v roce 2022 svého vrcholu, i nadále slábne. V roce 2024 byla míra inflace v průměru 1,9 %, přičemž je ještě očekáván její pokles směrem na 1,8 % v roce 2025. Míra nezaměstnanosti se v roce 2024 ustálila na 8,4 %, přičemž mezi skupiny s vyšším rizikem nezaměstnanosti patří dlouhodobě migranti a mladiství. Přesto Švédsko disponuje silným trhem práce, relativně vysokým zastoupením žen a robustním systémem sociálního zabezpečení.

Švédská ekonomika je výrazně propojena s mezinárodním obchodem – export zboží a služeb představuje více než 45 % HDP. Hlavními exportními odvětvími jsou automobilový průmysl, strojírenství, ICT, farmacie a dřevozpracující průmysl. Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou Německo, Norsko, Dánsko, Spojené státy a Nizozemsko. Švédsko je rovněž známé svou dlouhodobou orientací na udržitelnost a zelené technologie, což se projevuje ve státní podpoře inovací v oblasti obnovitelných zdrojů energie, elektromobility a oběhového hospodářství.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rámec fiskální politiky zahrnuje: cíle rozpočtové politiky (cíl vyrovnaného hospodaření, ukotvení dluhu, výdajový strop, vyrovnané rozpočty místních samospráv), disciplinovaný rozpočtový proces ústřední vlády, externí sledování fiskální politiky a otevřenost a srozumitelnost.

Cíl vyrovnaného hospodaření má v průběhu hospodářského cyklu činit v průměru 0,3 % HDP. Dluhová kotva pro konsolidovaný hrubý dluh celého sektoru vládních institucí, známý též jako maastrichtský dluh, je stanovena na 35 % HDP. Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí – Úřad pro národní dluh (Riksgälden), který na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu.

Veřejné finance Švédska jsou mimořádně zdravé a opírají se o silný fiskální rámec a politický závazek udržitelnosti dluhu. Hrubý veřejný dluh Švédska, vyjádřený jako procento HDP, patří k nejnižším mezi vyspělými ekonomikami. Veřejný dluh činí přibližně 33 % HDP. Očekávaný rozpočtový deficit v roce 2025 bude vyšší než 1 % HDP, jelikož vláda bude pomáhat domácnostem a sociálnímu systému s ohledem na utlumený hospodářský růst a rostoucí nezaměstnanost. Vzhledem k novým fiskálním pravidlům, která začnou platit před rozpočtovým obdobím 2025, se očekává, že fiskální konsolidace povede v letech 2026–28 k mírným přebytkům. 

2.3. Bankovní systém

Švédský bankovní systém je vyspělý, stabilní a technologicky velmi pokročilý. Vyznačuje se vysokou úrovní digitalizace, důvěrou veřejnosti a efektivní regulací. Dozor nad finančním sektorem vykonává Sveriges Riksbank (centrální banka) a Finansinspektionen (orgán dohlížející na finančními trhy). Riksbank zajišťuje měnovou stabilitu, kontrolu inflace a podporu celkové finanční stability. V návaznosti na pokles inflace a stabilizaci ekonomiky došlo v posledních dvou letech k postupnému snižování repo sazby, která k březnu 2025 činí 2,25 %.

Hlavní komerční švédské banky

Bankovní sektor tvoří zejména čtyři dominantní komerční banky: Swedbank, SEB, Handelsbanken a Nordea. Tyto instituce mají silné kapitálové zázemí, dobře diverzifikované portfolio služeb a rozsáhlou mezinárodní působnost, zejména v rámci severského a pobaltského regionu.

Elektronické platby

Země patří k průkopníkům v oblasti elektronických plateb – více než 90 % platebních transakcí je bezhotovostních. Mobilní aplikace Swish, podporovaná všemi hlavními bankami, je široce používaným nástrojem v každodenním platebním styku. Tato digitalizace přispívá k vysoké efektivitě systému, ale zároveň klade důraz na kybernetickou bezpečnost a ochranu dat.

Švédsko rovněž zkoumá možnosti zavedení digitální měny (e-krona) jako doplňku k hotovosti. Pilotní fáze vedená Riksbank probíhá od roku 2020 a analyzuje technologické, právní a společenské dopady. Cílem je zajistit stabilitu měnového systému i v digitálním věku.

Spořitelny

Ve Švédsku existuje velké množství nezávislých spořitelen. Spořitelny jsou aktivní zejména v regionech a většina z nich je napojena na spolupráci se Swedbankou.

Družstevní banky 

Družstevní banky poskytují služby na družstevním principu a jejich role je obvykle významná v regionálním kontextu.

2.4. Daňový systém

Švédský daňový systém je charakteristický vysokým stupněm progrese, důrazem na rovnost a silnou daňovou disciplínou. Slouží jako klíčový nástroj financování rozsáhlého sociálního státu, přičemž je zároveň navržen tak, aby podporoval ekonomickou stabilitu, zaměstnanost a inovace.

Hlavní daně zahrnují: 

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a tvoří kombinaci státní a obecní složky. Základní sazba činí přibližně 32 % (obecní daň), přičemž vyšší příjmy podléhají dodatečné státní dani ve výši 20 %. Celkové zdanění vysokopříjmových skupin může dosahovat až 52–60 %. I přes relativně vysoké daňové zatížení je v zemi stabilní míra dobrovolného plnění daňových povinností.

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmu právnických osob činí 20,6 % a zůstává konkurenceschopná v rámci EU. Zohledňuje daňové úlevy na výzkum a vývoj a podporuje investice do digitalizace a zelených technologií. Zisk firem je zdaňován až po jeho připsání akcionářům, což zajišťuje flexibilitu při vnitropodnikovém reinvestování.

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty tvoří hlavní nepřímou daň. Základní sazba je 25 %, přičemž platí dvě snížené sazby – 12 % (např. potraviny, restaurace, hotely) a 6 % (např. knihy, veřejná doprava, kulturní služby). Zdravotnictví, školství a finanční služby jsou od DPH osvobozeny.

Spotřební daně

Švédsko také vybírá spotřební daně na určité druhy zboží, jako jsou alkohol, tabák, energie a paliva.

Majetková daň

Daň z nemovitosti je vybírána na státní úrovni ve formě ročního poplatku, který se vztahuje na rezidenční nemovitosti a má jednotnou sazbu bez ohledu na lokalitu. Neexistuje daň z darování ani z dědictví. Daňová správa je vysoce digitalizovaná – většina podání probíhá online a identifikace probíhá přes jednotný systém BankID.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Švédskem jsou stabilní, dynamické a dlouhodobě rostoucí. Švédsko je  největším obchodním partnerem v rámci Skandinávie.

V roce 2024 dosáhl český export do Švédska hodnoty přibližně 92 miliard CZK, zatímco dovoz švédského zboží do České republiky činil 43 miliard CZK. Česká republika tak vůči Švédsku dlouhodobě vykazuje aktivní obchodní bilanci, s přebytkem 49 miliard CZK.

Hlavními vývozními artikly České republiky do Švédska jsou stroje, dopravní prostředky (zejména osobní a nákladní automobily a jejich součásti), elektrotechnické výrobky, optika a zařízení pro automatizaci. Významný podíl na exportu si udržují také výrobky sklářského průmyslu a potravinářského sektoru, zejména pivo, jehož export dosahuje desítek milionů korun ročně.

Naopak Švédsko vyváží do České republiky především průmyslové stroje, zařízení pro energetiku, chemikálie, farmaceutické produkty a dopravní prostředky (vozidla, autobusy a komponenty značek jako Volvo, Scania či ABB).

Obchodní spolupráce se dále rozšiřuje v oblastech inovací, energetiky, environmentálních technologií, obranného průmyslu a digitální ekonomiky. České firmy nacházejí příležitosti například v projektech zaměřených na rozvoj udržitelné energetiky na severu Švédska, včetně investic do zeleného vodíku a recyklace baterií.

Významnou roli v ekonomických vztazích sehrávají také investice. Ve Švédsku působí řada českých společností zaměřených na IT, průmysl a poradenství. Na českém trhu mají silné postavení tradiční švédské značky jako IKEA, Skanska, Trelleborg či Assa Abloy, které přispívají k zaměstnanosti a technologickému rozvoji v České republice.

Vzhledem ke strategickému zaměření Švédska na digitalizaci a zelenou transformaci lze očekávat další prohlubování obchodních a investičních vazeb v těchto oblastech.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie je pro Švédsko nejdůležitějším obchodním partnerem. Přibližně 54 % švédského exportu směřuje do zemí EU, přičemž největšími odběrateli jsou Německo, Dánsko, Finsko a Nizozemsko.

Hlavními položkami švédského vývozu do zemí EU jsou stroje a zařízení, dopravní prostředky (osobní i nákladní automobily), chemické výrobky (včetně farmaceutik) a papírenské výrobky. Významný je také export elektrotechniky, telekomunikačních zařízení a produktů z oceli a železa.

Dovoz z ostatních členských států EU tvoří zejména elektronika, potraviny, nápoje, spotřební zboží a energetické suroviny. Vzhledem k energetické transformaci Švédska roste dovoz technologií pro obnovitelné zdroje a komponent pro bateriová úložiště.

Švédsko podporuje prohlubování vnitřního trhu, digitální agendu EU, zelenou transformaci a spolupráci v oblasti obrany (v návaznosti na přistoupení k NATO). V obchodní politice klade důraz na diverzifikaci exportních trhů a zajištění strategických dodavatelských řetězců.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchod se zeměmi mimo Evropskou unii tvoří přibližně 46 % švédského exportu. Švédsko má širokou síť obchodních partnerů na globální úrovni, přičemž nejvýznamnějšími mimounijními trhy jsou Spojené státy americké, Čína, Norsko, Spojené království, Japonsko a Jižní Korea.

Spojené státy představují největšího mimoevropského odběratele švédského zboží, zejména v oblasti strojírenství, dopravních prostředků, farmaceutik, softwaru a ICT služeb. Významným trendem je rostoucí švédský export obranných technologií do USA.

Čína je pro Švédsko důležitým exportním trhem, zejména pro automobilový sektor (značky Volvo, Polestar), průmyslové stroje a produkty chemického průmyslu. Obchod s Čínou je však částečně ovlivněn geopolitickými napětími a švédská vláda doporučuje firmám diverzifikaci rizik v Asii.

Norsko a Švýcarsko zůstávají nejbližšími mimounijními partnery, přičemž obchod se zaměřuje na energetiku, dopravu a průmyslové technologie. Spojené království je významným partnerem i po brexitu, zejména v sektorech obrany, finančních služeb a vědy.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Švédsko si dlouhodobě udržuje pozici atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice. V roce 2023 dosáhl jejich příliv 322 miliard SEK, což je sice meziroční pokles, ale stále více než dvojnásobek průměru posledních dvaceti let. Nejvíce investic pochází z Evropy, zejména z Velké Británie, Nizozemska, Německa a Lucemburska, ale také ze Spojených států.

Více než 70 % zahraničního kapitálu směřuje do sektoru služeb, především financí, podnikových služeb a nemovitostí. Zbytek připadá na zpracovatelský průmysl, zejména farmaceutiku a chemii.

Od prosince 2023 ve Švédsku platí zákon o prověřování investic, který vyžaduje schválení investic v citlivých odvětvích, jako je obrana, kritická infrastruktura či zpracování dat.

Navzdory těmto opatřením zůstává Švédsko pro zahraniční investory atraktivní díky stabilnímu právnímu prostředí, kvalifikované pracovní síle a důrazu na inovace, udržitelnost a digitalizaci.

3.3. FTA a smlouvy

Jako členský stát Evropské unie Švédsko využívá široké sítě obchodních dohod, které EU sjednala se třetími zeměmi. Tyto dohody usnadňují přístup švédského exportu na zahraniční trhy, snižují cla, odstraňují technické překážky obchodu a podporují investice.

K nejvýznamnějším patří dohody s Kanadou (CETA), Japonskem, Jižní Koreou, Singapurem a Vietnamem. Novější dohody, například ty modernizované s Novým Zélandem a Chile, rozšiřují možnosti v oblastech služeb, digitálního obchodu a udržitelného rozvoje. Švédské podniky díky těmto dohodám dosahují výhodnějších podmínek například v sektoru strojírenství, IT, farmacie a automobilového průmyslu.

Kromě dohod uzavíraných v rámci EU má Švédsko vlastní bilaterální dohody o ochraně investic a to zejména se zeměmi mimo EU. Tyto smlouvy poskytují právní jistotu a ochranu investic švédských subjektů v zahraničí.

Švédsko je rovněž podporovatelem aktualizace obchodních pravidel v rámci WTO a prosazuje uzavírání nových multilaterálních dohod, zejména v oblasti elektronického obchodu a environmentálních produktů.

V současnosti dále podporuje finalizaci dohody mezi EU a Mercosurem a aktivně se účastní vyjednávání o modernizaci stávajících dohod, například s Mexikem a Indií.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švédsko patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější světové přispěvatele rozvojové spolupráce. V roce 2023 dosáhly švédské výdaje na oficiální rozvojovou pomoc 0,91 % hrubého národního produktu, čímž výrazně překročily cíl OSN ve výši 0,7 %. I přes pokles na 0,79 % v roce 2024 zůstává Švédsko nad průměrem členských států OECD. Vláda však oznámila další postupné snižování rozpočtu na rozvojovou pomoc, přičemž od roku 2026 má podíl klesnout na úroveň 0,6 % HNP. Tento krok je součástí širšího přehodnocení rozpočtových priorit státu.

Rozvojová politika je zaměřena na podporu lidských práv, demokracie, rovnosti pohlaví, míru a udržitelného rozvoje. Prioritními oblastmi jsou Subsaharská Afrika, Blízký východ a regiony postižené konflikty. Švédsko se rovněž soustředí na klimatická opatření, humanitární pomoc a rozvoj digitální infrastruktury.

V posledních letech se nicméně více zaměřilo na Ukrajinu, kde se podílí na obnově, demokratizaci a posílení energetické bezpečnosti. Významná část rozvojové pomoci je realizována prostřednictvím švédské agentury Sida (Swedish International Development Cooperation Agency) a multilaterálních institucí, zejména OSN a EU.

Rozvojová spolupráce je chápána jako součást širší švédské zahraniční politiky, která propojuje ekonomickou diplomacii, humanitární pomoc a podporu zelené transformace. V roce 2024 přijala švédská vláda novou strategii, která klade důraz na efektivitu a zvyšování odolnosti partnerských zemí vůči globálním krizím.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní infrastruktura

Švédsko v roce 2025 zahajuje rozsáhlou modernizaci své dopravní infrastruktury s cílem zvýšit odolnost systému, snížit emise a posílit regionální dostupnost. Nový plán do roku 2037 počítá s investicemi do železnic, silnic i chytré infrastruktury, přičemž důraz je kladen na digitalizaci, bezpečnost a klimatickou kompatibilitu. Elektrifikace dopravy a rozvoj syntetických paliv kladou nové nároky na infrastrukturu a technologickou připravenost dopravního systému. Vedle rozšíření klíčových železničních projektů vzniká prostor i pro inovativní řešení v oblasti mobility, řízení dopravy či nízkouhlíkové výstavby. České firmy mohou nabídnout know-how v oblasti technologií, údržby, digitalizace či PPP projektů.

▶ Energetika

Švédský energetický sektor v roce 2025 čelí postupující transformaci podporované elektrifikací průmyslu, dopravy a rostoucími nároky na energetickou bezpečnost. Přes 98 % Švédskem vygenerované elektřiny pochází z nefosilních zdrojů. Důraz je kladen na obnovitelné zdroje, jadernou energii a modernizaci energetické infrastruktury. Významné výzvy představují omezené možnosti ukládání energie, volatilita cen a investiční nestabilita větrné energetiky. Pro české firmy se otevírá prostor v oblasti energetických technologií, skladování energie, chytrých sítí a modernizace energetických systémů.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Digitální infrastruktura, pokročilá elektronika a kyberbezpečnost jsou v roce 2025 základem švédského ICT sektoru, který přispívá více než 6 % k HDP a zaměstnává téměř půl milionu odborníků. Švédsko má téměř kompletní pokrytí gigabitovým internetem a 90 % pokrytí 5G, přičemž rozvíjí i technologie 6G a investuje do edge computingu a datových center. Rostoucí kybernetické hrozby vedou k posílení ochrany digitálních systémů, především v oblasti veřejného sektoru. Zároveň se stále více soustředí na výrobu vysoce kvalitního hardwaru, senzorů a elektroniky. Pro české firmy se otevírají příležitosti v oblasti kybernetických řešení, polovodičových komponent a energeticky efektivní infrastruktury.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Nepředvídatelné a agresivní jednání Ruska a rostoucí nejistota ve světě. Švédsko chce uspíšit rozvoj svých ozbrojených sil a civilní obrany a proto navyšuje obranné výdaje. Obranné výdaje Švédska mají v roce 2030 dosáhnout 3,5 % HDP namísto dnešních 2,14 %. Masivní obranné investice v Evropě a nedostatek národních kapacit vytváří tlak na vznik obranně-průmyslových aliancí, čímž se otvírá prostor pro spolupráci českého a švédského obranného průmyslu.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Švédský sektor průmyslových technologií prochází hlubokou transformací v rámci národní strategie Smart Industry. Průmysl 4.0 je klíčovým nástrojem hospodářské politiky s cílem zvýšit konkurenceschopnost a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Technologie jako chytrá výroba, kyber-fyzikální systémy, internet věcí (IoT), umělá inteligence, robotika a 3D tisk jsou stále častěji aplikovány napříč průmyslovými odvětvími, od automobilového sektoru až po strojírenství a energetiku. Pro české technologické firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti výrobního softwaru (MES/ERP), automatizace, průmyslové senzoriky, AI pro prediktivní údržbu, kybernetické bezpečnosti a 3D tisku. Klíčem k úspěchu je nabídnout špičkové, specializované řešení s přidanou hodnotou, neboť běžná technická řešení bez inovativního přínosu mají na velmi náročném švédském trhu omezené uplatnění.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Švédsko je předním světovým inovátorem – v žebříčku Global Innovation Index je druhé a do výzkumu a vývoje investuje 3,6 % HDP. Klíčovým rysem je propojení akademické, veřejné i firemní sféry a důraz na řešení aktuálních výzev: od energetiky a digitalizace po zdravotnictví či bezpečnost.

Země zároveň rozvíjí strategické technologie, podporuje otevřenou vědu a buduje výzkumnou infrastrukturu evropského významu. Pro české firmy a výzkumné instituce to znamená příležitost k mezinárodní spolupráci v oblasti chytrých technologií, inovací i evropských výzkumných programů.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Při navazování obchodních vztahů se švédskými partnery je klíčové porozumět specifikům tamní pracovní kultury. Švédsko je zemí s vysokou důvěrou ve společnosti, transparentností, rovností a důrazem na kvalitu života. Tato hodnota se promítá do způsobu komunikace, stylu řízení i tempa rozhodování. Tento průvodce shrnuje klíčové principy a konkrétní doporučení, která mohou pomoci českým exportérům uspět na švédském trhu.

4.2. Oslovení

První kontakt s obchodními partnery ve Švédsku obvykle probíhá e-mailem nebo přes síť LinkedIn. E-mail zůstává hlavním komunikačním nástrojem díky své formálnosti, přehlednosti a možnosti přiložení dokumentů. LinkedIn je ve švédském prostředí zároveň běžně používanou obchodní platformou – nejen pro navázání kontaktu, ale i pro budování důvěry prostřednictvím viditelnosti a vzájemného propojení.

Styl a obsah sdělení

V případě e-mailu je klíčová stručnost, profesionalita a přímý, ale vstřícný tón. Zpráva by měla být adresovaná konkrétní osobě a přizpůsobená jejímu kontextu – tedy ne obecné sdělení rozesílané více adresátům. Vhodné je stručně představit sebe a svou společnost, ale vyhnout se příliš podrobnému popisu historie nebo interní struktury. V centru pozornosti by měla být informace, jaký konkrétní přínos má nabídka pro švédského partnera – co řeší, jakou přináší hodnotu v daném kontextu.

Styl sdělení by měl být přirozený a profesionální, bez nadbytečných formálních frází. Nepoužívejte přehnaně marketingový jazyk, superlativy ani emocionální výrazy. Švédská obchodní kultura si cení klidné, věcné komunikace. Vhodná je formulace zaměřená na řešení a spolupráci, například: „Domníváme se, že by náš produkt mohl být relevantní v rámci vašich aktuálních potřeb v oblasti X. Rádi bychom navrhli krátké online setkání, kde můžeme nabídku stručně představit.“

Jazyk a forma

Tituly se v běžné komunikaci nepoužívají, postačí oslovení jménem, například „Dear Anna Lindholm“. Pokud není zřejmý gender nebo preferované oslovení, je vhodné zvolit neutrální variantu. Součástí e-mailu by měl být vždy jasně strukturovaný podpis – jméno, pozice, firma, telefonní číslo, e-mail a ideálně i odkaz na firemní web nebo LinkedIn profil. Komunikace z firemní domény působí důvěryhodněji než z osobních e-mailových schránek.

Z jazykového hlediska se doporučuje vyvarovat se používání velkých písmen pro zvýrazňování, zkratek bez vysvětlení, emotikonů, nevyžádaných příloh nebo ironie. První kontakt má vytvořit dojem solidnosti, férovosti a přiměřené zdrženlivosti – tedy hodnot, které švédští partneři v komunikaci dlouhodobě oceňují.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky ve Švédsku nejsou jen příležitostí k formální výměně informací – vnímají se jako první krok k postupnému budování vzájemné důvěry. Aby bylo možné takový vztah navázat, je třeba porozumět specifickému nastavení švédské pracovní kultury, kde hrají roli rovnost, otevřenost a důslednost.

Schůzky se plánují s dostatečným předstihem a s důrazem na dochvilnost. Běžná je snaha o přesné naplánování s jasnou agendou, čímž se zajišťuje efektivita i respekt k času všech zúčastněných. Období letních prázdnin (především červenec), státní svátky – včetně Midsommaru (konec června) a vánočních svátků – jsou pro obchodní setkání nevhodná, protože mnoho Švédů čerpá dovolenou. Včasný příchod, připravená agenda a respekt k času druhé strany jsou základními projevy profesionality. Předpokládá se také, že každý účastník je připraven přispět věcně a přiměřeně stručně. Úvod bývá věcný – švédští partneři si zakládají na pragmatickém přístupu. Small talk se omezuje na neutrální témata a rychle se přechází k jádru jednání. Není výjimkou, že u stolu sedí i mladší kolegové – jejich účast a názory jsou ve švédském prostředí přirozeně vnímány jako přínosné. 

Na rozdíl od některých jiných kultur není cílem prvního setkání „uzavřít obchod“. Důležitější je vytvořit základ pro důvěryhodný a dlouhodobý vztah. To znamená, že partner očekává otevřenost, přiměřenou míru sebereflexe a ochotu sdílet informace, včetně možných rizik nebo omezení. Přiznat, že něco je třeba ještě ověřit, je vnímáno pozitivněji než snaha působit bezchybně.

Vztah se dále posiluje tím, že se informace následně doplní, že se dodrží slíbené termíny, a že komunikace zůstává konzistentní. Nedostatek zpětné vazby je vnímán negativně – mlčení po schůzce může být chápáno jako nezájem nebo neseriózní přístup.

Rozhodování bývá kolektivní, opřené o konsenzus. I když se zdá, že jednání proběhlo velmi hladce, je obvyklé, že si švédská strana vyhradí čas na interní diskusi. Průběh tak může působit zdrženlivě, avšak ve skutečnosti jde o důkladné a promyšlené rozhodování. V této fázi je vhodné projevit pochopení, nabídnout doplnění informací, a nevyvíjet nátlak.

Při osobních setkáních i následné komunikaci je klíčové působit konzistentně – nejen v tom, co se říká, ale i v tom, co se dělá. Důvěra ve švédském obchodním prostředí nevzniká díky formálním garancím nebo osobním vazbám, ale skrze spolehlivé jednání, transparentnost a dlouhodobě čitelné chování.

4.4. Komunikace

Úředními jazyky jsou švédština a pět minoritních jazyků (laponština, finština, meänkieli, jidiš a romština). Mezi Švédy je jinak všeobecná znalost angličtiny, veškerá obchodní jednání lze vést v angličtině, nicméně je třeba počítat s tím, že specifické zakázky, projektová dokumentace apod. budou pouze ve švédském jazyce, je tedy potřebné mít překladatele.

Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním a sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). Na druhé straně  je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti. Všeobecně, tak jako v jiných zemích platí pravidlo nekritizovat, ale naopak chválit.

Pro partnery z jiných kultur může být vyjednávání se Švédy obtížné, přičemž hlavní překážkou je snaha změnit jejich postoj k velkým ústupkům. Švédi jsou metodičtí a orientovaní na detaily, jen málo mění svá stanoviska a sami tvrdě usilují o ústupky. Chcete-li obchodovat se Švédy, je důležité být upřímný. Všechny dohody musí být sepsány a podepsány, aby se předešlo případným komplikacím a nejasnostem.

Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné. Obecně improvizace je zde téměř nulová.

4.5. Doporučení

Praktické aspekty spolupráce

• Fika – tradiční kávová pauza, která slouží nejen k odpočinku, ale také k posilování mezilidských vztahů a neformální spolupráce.
• Pracovní tempo – oceňuje se efektivita, nikoli přehnané pracovní nasazení. Práce přesčas není automaticky vnímána jako pozitivní, spíše jako nedostatek plánování.
• Plánování – ad hoc schůzky nejsou běžné. Vše se plánuje s předstihem, ideálně s přesnou agendou.
• Písemná komunikace – primárním kanálem zůstává e-mail. WhatsApp či jiné chatovací aplikace se používají pouze na základě předchozí dohody a až po navázání bližšího vztahu.

Vzhled a dress code

Dress code je zpravidla „business casual“ – čistý, upravený, ale neformální. Výjimku tvoří některé formálněji laděné obory (např. finance, právo), kde se očekává klasické oblečení. Důležitá je přiměřenost a praktičnost.

Chování, kterému je vhodné se vyhnout

• Přílišná dominance v diskusi, přerušování, skákání do řeči
• Nadměrná sebereklama nebo snižování významu druhé strany
• Nedochvilnost a neplnění dohod
• Emočně zabarvená komunikace, nátlakové jednání
• Nerespektování osobního prostoru a hranic
• Přehnané soutěžení nebo obcházení pravidel

Obchodní prostředí ve Švédsku je stabilní, profesionální a orientované na spolupráci. Základním kamenem úspěšné spolupráce je důvěra – tu lze získat dodržováním závazků, transparentní komunikací a respektem k hodnotám švédské společnosti. Českým exportérům, kteří se této kultuře přizpůsobí, se otevírá cesta k dlouhodobým a kvalitním partnerstvím.

4.6. Státní svátky

Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem Vánoc. V průběhu letních dovolených, především v červenci je značný útlum pracovní aktivit.

V roce 2025 jsou v kalendáři tyto svátky:

• 1. leden (středa) – Nový rok
• 6. leden (pondělí) – Tři králové
• 18. dubna (pátek) – Velký pátek
• 20. dubna(neděle) – Velikonoční neděle
• 21. dubna (pondělí) – Velikonoční pondělí
• 1. květen (čtvrtek) – Svátek práce 
• 29. května (čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně
• 6. červen (pátek) – Švédský národní den: Před rokem 1983 byl oslavován jako Den švédské vlajky.
• 20. červen (pátek) – Předvečer letního slunovratu: Den je sobota mezi 20. červnem a 26. červnem, ale jak je ve Švédsku obvyklé, skutečná oslava je v předvečer svátku (Svatojánský den), tento den je ve Švédsku jedním z nějvětších svátků.
• 21. červen (sobota) – Slunovrat (Midsommar)
• 1. listopad (sobota) – Svátek všech svatých: Křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté
• 25. prosinec (čtvrtek) – První svátek vánoční
• 26. prosinec (pátek) – Druhý svátek vánoční

Připadá-li svátek na sobotu či neděli, je běžnou praxí, že si lidé berou volno předchozí pátek či následující pondělí. Zaměstnavatelé to respektují.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Švédský trh je známý svou nízkou propustností, což znamená, že i když je otevřený pro zahraniční firmy, vstup na něj může být náročnější kvůli silné konkurenci a vysokým požadavkům na kvalitu a inovace. Zákazníci dávají přednost domácím produktům nebo známým světovým značkám, což klade důraz na potřebu silné značky a vysoké úrovně kvality. Rozhodování o koupi výrobku je často kolektivní záležitostí, zejména ve středních a větších firmách.

Distribuce zboží ve Švédsku probíhá především přes obchodní řetězce, přičemž rozhodnutí o zařazení výrobku bývá ovlivněno přímými jednáními s nákupčími. Pro české výrobce to znamená, že vstup na trh předpokládá předložení silné konkurenční nabídky, jelikož nový výrobek obvykle znamená výměnu jiného konkurenta v nabídce.

Trendy a praktické tipy pro prodej ve Švédsku

V roce 2025 se stále více prosazuje datově řízený a hybridní prodej, kde firmy kombinují digitální a osobní kontakt a využívají umělou inteligenci a prediktivní analytiku pro lepší pochopení chování zákazníků. Zákaznická zkušenost (Customer Experience) je stále klíčovým faktorem pro úspěch.

Pokud chcete na švédském trhu uspět, měli byste dbát na:

• Vysokou kvalitu výrobků
• Dodržování dodacích termínů
• Pravidelnou a včasnou komunikaci
• Jazykovou vybavenost (angličtina je dostačující)
• Dochvilnost a přesnost
• Znalost prostředí a konkurence
• Správně nastavenou cenovou strategii a transparentnost nákladových položek

Celní a daňové předpisy

Ve Švédsku, stejně jako v celé EU, platí zásada volného pohybu zboží. Zboží z jiných členských států EU nepodléhá clu, ale dovozce musí zaplatit DPH a případně další daně přes švédský daňový úřad Skatteverket. Pokud se zboží prodává koncovým spotřebitelům, může být nutná registrace k DPH.

V případě specifických komodit, jako jsou alkohol, tabák, léčiva nebo zbraně, platí výjimky z volného pohybu zboží. Pro tyto produkty jsou potřeba zvláštní celní prohlášení a povolení. Tullverket (švédská celní správa) dohlíží na dodržování pravidel pro dovoz těchto komodit. Pro regulované produkty je doporučeno konzultovat specifické požadavky s příslušnými úřady, například Livsmedelsverket (Národní potravinářský úřad) nebo Jordbruksverket (Švédská zemědělská agentura).

Dovoz potravin a zemědělských výrobků

Dovoz potravin je regulován přísnými pravidly a musí být přihlášen celní správě. Výrobky musí být schváleny EU nebo místními úřady, například Jordbruksverket. Potraviny musí mít popis ve švédštině a některé komodity, jako maso, jsou testovány na obsah salmonely. Některé zemědělské produkty podléhají testování na aflatoxiny.

Ochrana domácího trhu

Švédsko se hlásí k principu volného obchodu, ale zároveň chrání svůj trh před nebezpečnými nebo nekvalitními výrobky. Spotřebitelé důvěřují domácí produkci, zejména v oblasti zemědělských výrobků, které často mají vyšší kvalitu než dovezené zboží. Velkou oblibu mají také ekologické produkty.

Licencovaný dovoz

Dovoz některých výrobků, jako jsou zbraně, výbušniny, léčiva a ohrožené druhy, podléhá licenci a zvláštním povolením. To se týká i zboží podléhajícího regulacím CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy).

Užitečné odkazy

• Národní potravinářský úřad (Livsmedelsverket)
• Švédská zemědělská rada (Jordbruksverket)
• Švédský institut pro standardizaci (Svenska institutet för standarder)
• Národní rada pro spotřebitelskou politiku (Konsumentverket)
• Národní obchodní rada (Kommerskollegium)
• Celní správa (Tullverket)

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Ve Švédsku existuje několik právních forem podnikání, z nichž každá má své specifika. Výběr formy závisí na několika faktorech, jako je počet zakladatelů, požadovaný základní kapitál, ručení a typ zdanění. Níže uvádíme přehled nejběžnějších forem podnikatelských subjektů:

Enskild näringsverksamhet (Samostatná výdělečná činnost)

Tato forma je určena pro jednotlivce, kteří chtějí podnikat na vlastní účet. Podnikatel a podnik jsou právně jedna entita, což znamená, že podnikatel ručí za závazky osobním majetkem. Registrovat se je nutné u švédského daňového úřadu (Skatteverket).

Aktiebolag (AB) – Akciová společnost Akciová společnost je samostatná právnická osoba, která odděluje osobní a firemní majetek.

• Privat AB (Soukromá akciová společnost): Minimální základní kapitál je 25 000 SEK.
• Publikt AB (Veřejná akciová společnost): Minimální základní kapitál je 500 000 SEK, ideální pro firmy s veřejně obchodovanými akciemi. Akciová společnost je registrována u Bolagsverket a Skatteverket.

Handelsbolag (HB) – Veřejná obchodní společnost

Tato forma vyžaduje minimálně dva společníky. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně a solidárně. Společnost je registrována u Bolagsverket a Skatteverket.

Kommanditbolag (KB) – Komanditní společnost

Podobná veřejné obchodní společnosti, ale s dvěma typy společníků: komplementář (ručí neomezeně) a komanditista (ručí omezeně). Registrace je stejně jako u Handelsbolag u Bolagsverket a Skatteverket.

Filial – Pobočka zahraniční společnosti

Pobočka je součástí mateřské společnosti a není samostatnou právnickou osobou. Mateřská společnost ručí za závazky pobočky. Registrace pobočky je nutná u Bolagsverket a Skatteverket.

Výběr správné formy závisí na typu podnikání, výši kapitálu a preferencích ohledně ručení a zdanění. Pro založení akciové společnosti nebo pobočky je nezbytné registrovat se u příslušných švédských úřadů.

Praktické informace

Náklady na zřízení kanceláře a pracovní sílu v hlavním městě Švédska jsou o 20–30 % vyšší než v ostatních regionech. Nejčastější formou právní subjektivity je akciová společnost (Aktiebolag, AB), jejíž založení je jednoduché. Minimální základní kapitál je 25 000 SEK a registrace stojí 1 900–2 200 SEK. Alternativně je možné založit pobočku (filial), která nevyžaduje základní kapitál. Rezidenti EU a EFTA mohou zakládat společnosti bez administrativních překážek. Praktické fungování v místě vyžaduje získání tzv. BankID. To lze získat společně se zřízením bankovního účtu u jedné z bank. Švédsko nabízí výhodný daňový režim, včetně konkurenceschopné sazby korporátní daně 20,6 % a daňových výjimek na kapitálové zisky a dividendy v rámci holdingových struktur.

5.3. Marketing a komunikace

Pokud plánujete expanzi do Švédska, vězte, že marketing může být nákladný, ale určitě se vám vyplatí investice do správných kanálů. Ve Švédsku platí, že efektivní marketing nemusí nutně znamenat velké výdaje. Pro malé a střední firmy se osvědčily formy, jako je inzerce v odborném tisku nebo prodejní dny s místními partnery – cenově přístupné a účinné metody. Pokud si však můžete dovolit vyšší investice, reklama v novinách nebo televizi nabídne širší dosah, avšak za cenu, která je v průměru třikrát vyšší než v ČR.

V rámci digitálního marketingu a komunikace se vyplatí obrátit na agentury jako Spoon Agency, Precis Digital nebo Pineberry, které jsou v oblasti SEO a PPC specialisty. Pro ty, kdo hledají silné a kvalitní zajištění marketingové strategie, je to ideální volba.

Veletrhy a výstavy ve Švédsku představují velmi efektivní způsob, jak přilákat nové klienty. Pokud máte omezený rozpočet, je skvélé se zapojit do společného stánku s agenturou CzechTrade. Nejenže tím ušetříte, ale také dostanete přístup k cílené síti obchodních kontaktů.

Přímý marketing je v tomto trhu naprosto klíčový. Pokud chcete skutečně zaujmout, nemůžete se spolehnout jen na e-mail. Telefonický kontakt a osobní schůzka jsou tím, co opravdu otevírá dveře. V tomto ohledu může velmi pomoci CzechTrade, který nabízí asistenci při oslovování správných lidí a domlouvání schůzek.

Ve Švédsku si dejte pozor na reklamní předpisy – všechna tvrzení v reklamách musí být podložena důkazy. Švédsko má přísná pravidla týkající se reklamy, takže se vyhněte jakémukoliv riskování s neověřenými tvrzeními, která by mohla vést k právním problémům.

Sociální média hrají ve švédském businessovém prostředí obrovskou roli. Roli nejdůležitějšího média pro B2B segment převzal LinkedIn. A pro ty, kdo se zaměřují na mladší publikum, zvažte Instragram a Spotify – 7 z 10 Švédů poslouchá tuto švédskou aplikaci, což je obrovský potenciál pro reklamu.

Lokalizace je nezbytností. I když většina Švédů mluví anglicky, pro skutečně úspěšnou komunikaci je nezbytné přizpůsobit vše – od jazykových mutací až po formátování dat, ceny, měnu a všechny další detaily. Angličtina v reklamě opravdu nestačí; pro úspěch na trhu je klíčové mít materiály ve švédštině, přizpůsobené kulturním normám. Spolupráce s rodilými mluvčími, kteří rozumí nuance místního trhu, je krokem k úspěchu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Švédsko poskytuje silnou právní ochranu duševního vlastnictví na základě evropské legislativy a mezinárodních dohod. Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) zajišťuje vysoké standardy v této oblasti. Dále je Švédsko součástí dohody TRIPS, která reguluje minimální standardy pro ochranu práv duševního vlastnictví globálně.

Ochrana duševního vlastnictví  se týká:

• Patenty, které chrání nové technické vynálezy, mají platnost 20 let s ročními obnovovacími poplatky.
• Ochranné známky chrání značky a jejich jedinečné prvky, například názvy, loga nebo slogany. Jejich platnost je 10 let, s možností prodloužení na neomezenou dobu.
• Autorská práva chrání kreativní díla (literatura, hudba, umění). Tato práva vznikají automaticky a trvají 70 let po smrti autora.
• Průmyslové vzory (designy) chrání vzhled výrobků, přičemž platí 5 let s možností prodloužení až na 25 let.

Pro firmy je klíčové mít IP strategii, tedy plán pro ochranu a využívání duševního vlastnictví. Kromě registrace patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů mohou firmy využívat také firemní tajemství a konkurenční doložky jako ochranu, pokud jejich duševní vlastnictví není přímo chráněno právně.

Podrobné informace a krok za krokem návod na ochranu duševního vlastnictví, doporučujeme navštívit web Patentového a registračního úřadu (PRV), kde najdete veškeré informace: PRV – Jak chránit duševní vlastnictví. (k dispozici videa s anglickými titulky)

Mezi nehmotná aktiva patří různé hodnotné elementy, které nejsou fyzické, ale mohou představovat největší hodnotu firmy. Patří sem například:

• Jména, loga a designy,
• Texty, fotografie, hudba, filmy, aplikace,
• Interní manuály, obchodní modely a zákaznické databáze.

Pro optimální využití těchto aktiv je důležité mít strategie pro IP, která vám pomůže nejen chránit vaše inovace, ale i maximalizovat jejich hodnotu a získat konkurenční výhodu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Švédsko má vysoce efektivní systém veřejných zakázek, který klade důraz na zelené, inovační a sociální kritéria. Systém je decentralizovaný, i když existují národní instituce jako National Procurement Services (NPS), které usnadňují přístup a zajišťují efektivitu. Veřejné zakázky mají v švédské ekonomice klíčovou roli a podporují konkurenci, transparentnost a inovace.

Pro malé a střední podniky (MSP) jsou otevřeny nové příležitosti, jak snížit administrativní bariéry a účastnit se veřejných zakázek. Švédsko se aktivně zaměřuje na snížení byrokracie pro MSP, což je podporováno politikami zaměřenými na rovný přístup.

Systém elektronického zadávání zakázek je v zemi dobře vyvinutý a patří mezi nejefektivnější v EU. Platformy jako Visma TendSign a Avropa poskytují široké možnosti pro zveřejňování zakázek a zajišťují transparentnost v celém procesu.

Veřejné zakázky nad určitou hodnotu (např. nad 200 000 € pro zboží a služby, nebo nad 5 milionů € pro stavební práce) musí být v souladu s pravidly EU, která zahrnují povinnosti pro inzerce a lhůty pro tendry. Direct procurement, tedy přímé zakázky, mají také své limity, které se v posledních letech upravovaly, což mělo vliv na snížení počtu inzerovaných zakázek.

Švédské agentury a orgány zadávající veřejné zakázky se zaměřují na specifické oblasti. Například Myndigheten för Samhällsskydd och Beredskap (MSB), který se soustředí na krizové řízení a veřejnou bezpečnost, realizuje zakázky v oblasti bezpečnostních technologií a zařízení. Försvarets Materielverk (FMV) se zaměřuje na zakázky v oblasti obranného a vojenského vybavení. Transportstyrelsen zadává zakázky týkající se dopravy a infrastruktury, zatímco Energimyndigheten a Länsstyrelsen se soustředí na veřejné zakázky spojené s obnovitelnými zdroji energie a udržitelností.

Přehled o veřejných zakázkách a jejich výsledcích je pravidelně zveřejňován na portálu Offentligaupphandlingar.se, a významné zakázky jsou inzerovány také na EU Tenders nebo EU Supply. Zajímavým trendem je rostoucí význam AI a digitálních technologií v procesu zadávání zakázek. Tento přístup je již nyní zkoumán pro efektivnější analýzu trhů, zadávání požadavků, podávání nabídek a správu smluv.

V oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti je podpora ekologických a sociálních kritérií stále silnější. Švédsko se zaměřuje na zelenou ekonomiku a inovace jako klíčové faktory při rozhodování o přidělování veřejných zakázek, což vytváří příležitosti pro firmy, které přinášejí nové a udržitelné technologie.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ve Švédsku jsou obchodní spory běžně řešeny prostřednictvím arbitráže, kterou spravuje SCC, což zajišťuje efektivní a odborný proces s jasnými pravidly pro rozhodování sporů.

Prevence sporných situací

Základem je detailní obchodní smlouva, která musí obsahovat specifikované dodací, platební a právní podmínky. Doporučuje se zahrnout kursovou klauzuli pro ochranu před měnovými riziky a definovat, jaké právo se použije pro řešení případných sporů.

Pokud dojde k prodlení s platbou, doporučujeme obrátit se na firmy zaměřující se na vymáhání pohledávek, jako je UC AB Sverige nebo Profina Finans AB, které pomohou při získávání náhrad.

Platební podmínky ve Švédsku

Standardní platební podmínky jsou 30 dní od vystavení faktury. Platba proti dokumentům je rovněž běžná. Platba předem není standardní, ale může být požadována v případě partnerů, kteří měli problémy s finančními závazky v minulosti.

Alternativní metody řešení sporů

Lze se také obrátit na mediaci nebo Dispute Review Boards (DAB). Tyto cesty poskytují doporučení, ale nejsou právně závazné, pokud to není výslovně uvedeno v dohodě. Tento postup je vhodný pro dlouhodobé obchodní vztahy, kde je důležité udržet dobré vztahy, i když vzniknou problémy.

Správně nastavené platební podmínky, měnová ujednání a včasná komunikace s klienty jsou klíčové pro úspěšné obchodní vztahy ve Švédsku a pro prevenci problémů v případě obchodních sporů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany České republiky neplatí vízová povinnost. K cestě vám postačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz. V případě ztráty cestovního dokladu během pobytu ve Švédsku se obraťte na Velvyslanectví ČR ve Stockholmu nebo Honorární konzulát v Malmö, kde vám bude vystaven náhradní cestovní doklad pro návrat do ČR.

Jako občan EU máte právo pobývat ve Švédsku bez registrace po dobu až 90 dnů. Pokud plánujete zůstat déle než 3 měsíce, je nutné se zaregistrovat u Švédské daňové agentury (Skatteverket). Registraci lze provést osobně na pobočce Skatteverket, kde získáte švédské osobní číslo (personnummer). Pro další informace můžete kontaktovat konzulární úsek Velvyslanectví ČR ve Stockholmu na e-mailové adrese: [email protected]

Doprava do Švédska

Nejvýznamnější letiště ve Švédsku jsou Letiště Stockholm Arlanda (ARN) a Letiště Göteborg Landvetter (GOT)

• Letiště Stockholm Arlanda (ARN): Nejdražší, ale nejrychlejší způsob dopravy do centra Stockholmu je vlakem Arlanda Express, který vás na hlavní nádraží doveze za přibližně 20 minut. Jízdenky stojí mezi 160 a 320 švédskými korunami (SEK). Další levnější varianty jsou autobusy flygbussarna.se nebo vlak (pendeltåg) číslo 40.
• Letiště Göteborg Landvetter (GOT): Autobusová doprava společnosti Flygbussarna nabízí spojení na hlavní nádraží v Göteborgu (Nils Ericson Terminal) za přibližně 25 minut. Spoje odjíždějí každých 15–30 minut. Jízdenky lze zakoupit online na flygbussarna.se nebo přímo na terminálu.

Doprava z České republiky do Švédska

• Letecky: Z Prahy do Švédska létají letecké společnosti SAS, Norwegian, Eurowings a Ryanair.
• Autobusem: Student Agency a FlixBus mají pravidelné spoje.
• Autem: z Prahy do Stockholmu obvykle zahrnuje trasu přes Drážďany, Berlín, Rostock (trajekt do Trelleborgu) a dále přes Jönköping po dálnici E4/E20 do Stockholmu.

Doprava ve Švédsku

Ve Švédsku je nutné dodržovat stanovenou rychlost, za překročení hrozí vysoké pokuty. Před cestou doporučujeme prostudovat informace dostupné na oficiálních stránkách Visit Sweden a Sweden.se, stejně jako na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR, v sekci cestování do Švédska.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Plánujete-li pracovat ve Švédsku jako občan České republiky, máte právo pracovat a žít v zemi bez potřeby pracovního povolení. I přesto však existují určité administrativní kroky, které je nutné splnit. Práce a pobyt ve Švédsku přinášejí několik povinností, které je třeba vyřídit, zejména pokud v zemi plánujete zůstat déle než krátkodobě. 

Právo na práci a pobyt ve Švédsku

Jako občan EU máte v rámci Evropské unie zaručeno právo na volný pohyb a možnost pracovat v jakémkoli členském státě. To znamená, že jakmile dorazíte do Švédska, máte okamžitý přístup na pracovní trh. Pro vstup do země vám stačí platný pas nebo občanský průkaz, který prokazuje vaše občanství EU. U pobytu delšího než tři měsíce, budete muset prokázat, že máte dostatečné prostředky pro sebe a případně pro svou rodinu, aby byl váš pobyt legální. Po této době máte nárok na automatické „uppehållsrätt“ (právo na pobyt), pokud splníte podmínky pro práci, studium, podnikání nebo finanční soběstačnost.

Pokud plánujete ve Švédsku pobývat více než 12 měsíců, budete se muset registrovat u švédského daňového úřadu (Skatteverket). Tato registrace vám umožní získat švédské osobní číslo (personnummer), což je klíčové pro vaši interakci se švédským systémem a administrativními procesy.

Pracovní smlouva a pracovní podmínky

Ve Švédsku je vyžadováno mít pracovní smlouvu, která bude specifikovat všechny detaily vaší práce – od mzdy po pracovní dobu a další podmínky. Ačkoli ve Švédsku není zákonem stanovená minimální mzda, většina odvětví má své minimální mzdy definované v kolektivních smlouvách, které jsou uzavřeny mezi zaměstnavatelskými a odborovými organizacemi. Tyto kolektivní smlouvy se mohou lišit mezi jednotlivými odvětvími, a proto je dobré se informovat, jaká pravidla platí v tom vašem.

V případě pochybností ohledně pracovních podmínek se můžete obrátit na švédské odbory. Ve Švédsku se klade velký důraz na to, aby byly pracovní podmínky férové a transparentní.

Sociální zabezpečení a daně

Daňový systém je progresivní, což znamená, že vyšší příjmy jsou zdaněny vyšší sazbou. Při pobytu delším než 6 měsíců je nutné se registrovat u Skatteverket, který vám přidělí švédské osobní číslo (personnummer).

Ve Švédsku platí velmi silný systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje nemocenské dávky, důchodové pojištění a zdravotní péči. Jako zaměstnanec budete mít automatický nárok na tyto výhody, pokud je vaše zaměstnání regulováno švédskými zákony.

Zdravotní pojištění

Při pobytu ve Švédsku delším než 12 měsíců máte nárok na veřejné zdravotní pojištění, které pokryje náklady na zdravotní péči. Pro kratší pobyty je doporučeno mít platné zdravotní pojištění z ČR. Bez švédského osobního čísla a registrace u Försäkringskassan (švédská sociální a zdravotní pojišťovna) není v zemi možné být pojištěn.

Co je třeba ještě vědět?

I když není vyžadováno, abyste mluvili švédsky, znalost jazyka může vaši integraci a pracovní život značně usnadnit. V pracovních nabídkách můžeme také sledovat, že čím dál více pracovních míst vyžaduje alespoň základní švédštinu. Ve Švédsku je široká nabídka jazykových kurzů zdarma, které vám pomohou zlepšit vaši komunikaci, což vám otevře více pracovních příležitostí.

V případě, že se rozhodnete do Švédska přistěhovat s rodinou a budete schopni se o sebe a rodinu finančně postarat, mají vaši rodinní příslušníci nárok na stejné právo pobytu a práce.

Aktuální a podrobné informace lze nalézt na oficiálních stránkách:

• Migrationsverket – EU/EES občané
• Skatteverket – Práce ve Švédsku
• Unionen – švédské odbory
• Försäkringskassan – švédská sociální pojišťovna

5.9. Veletrhy a akce

Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

• ElmiaMässan Jönköping
• Stockholm Mässan
• Kista Mässan
• Malmö Mässan
• Göteborg (Svenska Mässan)
• Luleå Expo

Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří:

• strojírenské subdodávky: ElmiaSubcontractor
• lesnictví: SkogsElmia
• stavební stroje: Bygmaskiner
• stavebnictví: Nordbygg
• důlní průmysl: Euromine Expo
• pivo a destiláty: Stockhom Beer
• víno: Göteborg Vin and Deli
• železniční průmysl: ElmiaNordic Rail
• cestovní ruch: TUR
• herní průmysl: Nordic Game Conference

A další (viz programy jednotlivých veletržních správ), například:  

• Butiksleverantör – vybavení obchodních prostor (Kista)
• Ljud, Ljus & Bild – profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista)
• Pulp & Paper – papírenský průmysl (nepravidelně, na jaře)
• World Bioenergy – obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech)
• Machine Tools – obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně každé 4 roky v květnu)
• Trä & Teknik – dřevěné produkty a technologie (Jönköping, po 2 letech)
• Scanautomatic – automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech)
• Miljöteknik – technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)
• ScanBygg/Byggmaskiner – stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech)
• Elmia Agriculture Machinery and Cultivation – zemědělská technika a mechanizace (Jönköping)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 (0)8-4404210 
Fax: +46 (0)8-4404211
E-mail: [email protected]
Web: mzv.gov.cz/stockholm

Velvyslanectví je otevřeno:
pondělí–pátek 08.30 – 17.00 h
Konzulární a vízové oddělení:
Úřední hodiny: Po, St 09.00–12.00 h., Út, Čt 13.30–16.00 h

Budova velvyslanectví se nachází na severním okraji centra města a je dostupná autem (k dispozici pouze placené parkování) po trase označené jako E 20, autobusy i metrem (ze stanic Tekniska Högskolan a Stadion). Z letiště Stockholm Arlanda, které přijímá většinu mezinárodních letů, se lze dopravit taxi, rychlovlakem Arlandaexpress nebo 7autobusy společností Flygbussarna či Swedbus. U řidiče autobusu nelze platit v hotovosti, pouze platební kartou. Lístky lze koupit buď na internetu, nebo ve speciálních automatech s logem dané společnosti, které se nacházejí na letišti. V současné době stojí jedna cesta taxi na Arlandu okolo 700 – 800 SEK.

CzechTrade Scandinavia
Ředitelka: Bc. Petra Jindrová
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 707 640 353
E-mail: [email protected], [email protected]
Web: www.czechtrade.cz

CzechTourism Scandinavia
Ředitelka: Mgr. Lucie Vallin
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 (8) 4404 221
E-mail: [email protected]
Web: www.czechtourism.cz

České centrum Stockholm
Ředitelka: Nikola Liptáková Vallmostrand, M. A. 
Slottsbacken 8, 111 30 Stockholm
Tel.: +46 (0)734 222 563
E-mail: [email protected], 
Web: www.stockholm.czechcentres.cz

Honorární konzulát v Malmö
Honorární konzulka: Kateřina Strömsholm
Návštěvní adresa: World Trade Center, Jungmansgatan 12, Malmö 211 19
Tel.: +46 (0)732 332 199
E-mail: [email protected]
Úřední hodiny: pátek 9.00–12.00

Česká obchodní komora ve Švédsku
prezidentka: Kateřina Strömsholm
Tel.: +46 (0)732 332 199
E-mail: [email protected]
Web: www.czechchamber.se 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba ze zahraničí:

+46

Nejdůležitější telefonní čísla pro návštěvníky Švédska:

• Požárníci, pohotovost, policie: 112
• Diplomatická služba MZV Švédska: (0)8-4051000
• Nemocnice Danderyd: (0)123 550 00 
• Poruchy telefonních linek: (0)90400 
• Informace o telefonních číslech ve Švédsku: 118 118 
• Informace o telefonních číslech v zahraničí: 118 119

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Obecné informace: www.sweden.se
• Švédský institut: www.si.se
• Počasí: www.smhi.se

Státní správa

• Parlament: www.riksdagen.se
• Vláda a všechna ministerstva používají společné webové stránky: www.regeringen.se

Konfederace, svazy a asociace

• Konfederace švédských podniků a podnikatelů – Näringsliv: www.svensktnaringsliv.se
• Nordic Innovation House: www.nordicinnovationhouse.com/
• Asociace inovačních center  – SISP: www.sisp.se
• Asociace švédských výrobců oceli: www.jernkontoret.se
• Švédská národní energetická rada: www.energimyndigheten.se
• Švédská zemědělská rada: www.jordbruksverket.se
• Národní lesnická rada: www.skogsstyrelsen.se
• Federace švédských farmářů: www.lrf.se
• Švédská veterinární asociace: www.svf.se
• Švédská národní rada pro průmyslový a technický rozvoj – NUTEK: www.tillvaxtverket.se
• Národní spotřebitelská rada: www.konsumentverket.se
• Asociace pěstitelů a prodejců obilí: www.lantmannen.se

Obchod a ekonomika

• Národní rada pro obchod: www.kommerskollegium.se
• Švédská obchodní a investiční rada – Business Sweden: www.business-sweden.se
• Stockholmská obchodní komora: www.stockholmshandelskammare.se
• Švédská národní rada pro silniční dopravu – Vägverket: www.trafikverket.se
• Celní správa: www.tullverket.se
• Národní institut pro ekonomický výzkum – Konjunkturinstitutet: www.konj.se
• Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou pomoc – SIDA: www.sida.se
• Švédská inovační agentura – VINNOVA: https://www.vinnova.se/
• Statistický úřad: www.scb.se
• 
  

Veletrhy a výstavy

• Elmia Mässan Jönköping: www.elmia.se
• Stockholm Mässan: www.stockholmsmassan.se
• Kista Mässan: www.kistamassan.se
• Malmö Mässan: www.malmomassan.se
• Göteborg (Svenska Mässan): www.svenskamassan.se
• Luleå Expo: www.luleaexpo.se

Akademické a výzkumné instituce

• Královská vědecká akademie: www.kva.se
• Královská švédská zemědělská a lesnická akademie: www.ksla.se
• Švédský výzkumný institut obchodu: www.hui.se
• Švédský institut pro dopravu a spoje: www.sika-institute.se
• Švédská rada pro výzkum: https://www.vr.se/
• Švédský institut pro mezinárodní záležitosti (UI): https://www.ui.se/
• Švédský institut pro evropské politické studie – SIEPS: www.sieps.se
• Švédský výzkumný institut – RISE: https://www.ri.se/
• Švédský institut životního prostředí: www.ivl.se
• Karolinský Institut – Karolinska Institutet: https://ki.se/
• Královská technikcá vysoká škola – Kungliga Techniska högskolan: https://www.kth.se/
  Univerzita v Uppsale: https://www.uu.se/
• Univerzita v Lundu: www.lunduniversity.lu.se 
• Technická vysoká škola v Göteborgu: https://www.chalmers.se/

Finance a banky

• Švédská národní banka – Riksbank: www.riksbank.se
• Nordea: www.nordea.com
• Skandinaviska Enskilda Banken – SEB: www.seb.se
• Handelsbanken: www.handelsbanken.se
• Swedbank: www.swedbank.se
• Stockholmská burza: www.nasdaqomxnordic.com