Státu přiznává a odvádí daně drtivá většina podnikatelů. Za neplnění povinností nebo zpoždění jim u všech typů odvodů hrozí pokuty a penále. V krajním případě se mohou dokonce ocitnout v daňové exekuci.

Na jaké pokuty a postihy si musejí dát živnostníci a zástupci firem u různých typů daní pozor a jak se sankcím vyhnout, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Daně z příjmů za rok 2024

Téměř všichni poplatníci odvádějí státu daň z příjmu za uplynulé zdaňovací období (nejčastěji předchozí kalendářní rok). OSVČ letos musejí splnit svou povinnost do 2. května. Do 12. května pak mají čas své opomenutí napravit bez postihu.

Téměř každá aktivní osoba samostatně výdělečně činná odvádí státu minimálně daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent. Firmy pak platí dan z příjmu právnických osob, která se loni zvýšila z 19 na 21 procent.

Ať už majitel živnostenského oprávnění platí čtvrtletní či pololetní zálohy (podle výše daně za rok předchozí) nebo jednou ročně doplácí celou daň, pravidelně odevzdává daňové přiznání. Daň přiznávají i právnické osoby.

Podnikatelů, kteří nemusejí plnit každoroční povinnost vůči berňáku, je minimum. „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou OSVČ za normálních okolností ze zákona povinny podat v případě, že jejich roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud měli zaměstnanci v daném roce příjmy i ze samostatně výdělečné činnosti, příjmový limit se jim snižuje na dvacet tisíc korun,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2024

Do roku 2022 byly tyto limity níže – na patnácti, respektive šesti tisících korunách ročních příjmů. Všichni podnikatelé už musejí tři roky podávat přiznání výhradně elektronickou cestou, a to vzhledem k povinnému zavedení datových schránek.

Ti, kteří využívají služeb poradce, nebo mají ze zákona povinný audit účetní závěrky, mají na přiznání a zaplacení daně čas do prvního červencového pracovního dne (letos úterý 1. 7.). 

Výjimka (nejen) s paušálem

Výjimkou jsou ti, kteří se přihlásili k paušální dani. Těchto podnikatelů, kteří mají roční příjmy do dvou milionů korun, se přiznání netýká a neodevzdávají ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Pevně stanovenou zálohu odvádějí v měsíčních intervalech.

Aktuálně existují tři pásma paušální daně. Lidé s vyššími příjmy logicky platí měsíčně vyšší daň.

Komu se i letos vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna

Další výjimky mohou samozřejmě z rozhodnutí správce daně nastat v neobvyklých případech jako jsou například přírodní katastrofy nebo jako byla pandemie covid-19, kdy byly opakovaně posunuty termíny pro přiznání i zaplacení daně z příjmů.

Co vám hrozí, když se opozdíte

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu. Pokud neplní své povinnosti včas, naskakují jim také úroky z prodlení (viz níže).

Finanční úřad může mimochodem do tří let od nepodání daňového přiznání zahájit daňovou kontrolu. V některých případech si může posvítit dokonce i na starší hříchy. Na základě zákonem vymezených důvodů může být lhůta pro stanovení daně modifikována a ve svém důsledku prodloužena až na období deseti let. Podrobnosti najdete v daňovém řádu.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně či odpočtu (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně.

Pokud vůbec nepodáte daňové přiznání, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas. Maximální výše pokuty je 300 000 korun.

Z nedávné novely daňového řádu nicméně vyplývá, že Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).

„Daňový subjekt může požádat správce daně o prominutí části nebo celého úroku z prodlení. Finanční úřady při posuzování žádosti zkoumají tři základní kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení, ekonomické nebo sociální poměry poplatníka a také to, jak často případně porušuje povinnosti při správě daní,“ shrnuje poradce.

Daně platíte vždy s přiznáním

Daň má být vždy zaplacena společně s podáním daňového přiznání. V případě následného doměření daně finančním úřadem očekávejte penále ve výši 20 procent z vypočtené daně (případně dvacet procent, pokud je snižován odpočet), jedno procento bude hříšník platit u snižování daňové ztráty.

Promlčecí lhůta je podle paragrafu 160 daňového řádu šest let, v praxi ale k promlčení prakticky nedochází. „Dluh je totiž promlčen jen za předpokladu, že během zmíněných šesti let nedostanete žádnou upomínku k zaplacení od finančního úřadu a ani nebudete k nápravě jakkoli vyzvání,“ popisuje Dvořáček.

Pořádková pokuta

Za nesplnění „povinnosti nepeněžité povahy“ můžete dostat pořádkovou pokutu podle § 247 daňového řádu, a to až do výše 50 tisíc korun. OSVČ, které mají povinnost odevzdat daňové přiznání elektronicky a neučiní tak, dostanou automaticky pokutu 1000 korun.

Majitelům datových schránek připomínáme, že právě oni musejí podávat přiznání výhradně elektronickou cestou. Od předloňského roku jsou datovky povinné pro všechny podnikatele bez výjimky. Přiznání za rok 2024 tedy všichni podávají elektronicky.

Výše zmíněné postihy ve stejné výši vás čekají i v případě, že včas nepřiznáte a nezaplatíte jinou daň, ke které jste za zákona povinni (silniční daň, DPH, daň z nemovitých věcí). Za určitých okolností může případné postihy odpustit přímo ministr financí. 

Níže zmíněná daňová exekuce hrozí daňovým poplatníkům za dlouhodobé neplacení nedoplatků a dluhů.

Co je daňová exekuce?

Daňová exekuce slouží k vymáhání daňových nedoplatků a pokut, udělených v takzvaném daňovém řízení. Nedoplatkem se rozumí částka a příslušenství daně, která nebyla do té doby uhrazena navzdory uplynutí splatnosti. Daňovou exekuci provádí finanční úřad.

V případě placení záloh na povinná pojištění (sociální a zdravotní) je systém sankcí ze strany příslušné zdravotní pojišťovny či České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) poněkud odlišný.

Nenapravitelným hříšníkům, kteří se správcem daně nekomunikují nebo své chyby odmítají napravit, hrozí výše zmíněná daňová exekuce. K jejímu nařízení a vymáhání musí být nicméně naplněno mnoho právních předpokladů.

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jaké hrozí sankce opozdilcům?

Exekuční náklady musí logicky zaplatit dlužník. Náklady za nařízení daňové exekuce činí dvě procenta z částky, pro kterou je exekuce nařízena, nejméně však 500 korun a nejvýše půl milionu korun. Povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.

U povinností k DPH je berňák přísnější

Také v případě neplacení daně z přidané hodnoty (DPH) jsou základní sankce totožné, u této nepřímé daně mají ovšem plátci či identifikované osoby i další povinnosti, jejichž neplnění je trestáno přísněji.

Zcela specifické sankce čekají plátce daně z přidané hodnoty, pokud neodevzdají včas takzvané kontrolní hlášení (KH). „Základní pokutu ve výši tisíc korun dostanete vždy, pokud neodevzdáte kontrolní hlášení včas, a to dokonce i v případě, že se opozdíte o jediný den,“ upozorňuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Na rozdíl od přiznání k dani z přidané hodnoty případně k dalším daním, kde berní úředníci vždy tolerují zpoždění do pěti pracovních dní, u kontrolního hlášení taková benevolence obecně neexistuje. Více si přečtěte v článku Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější.

Základní sankce související s kontrolním hlášením:

Od roku 2023 se snižuje výše některých pokut pro OSVČ a společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, na polovinu.

Jak sankce zmírnit?

Ani hříšníci nejsou bez šance dosáhnout na zmírnění pokuty nebo penále.  Berní úředníci vám rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš místně příslušný FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek 1000 korun.

„Možností, jak sankce zmírnit, je tradičně institut individuálního promíjení příslušenství daně. Od 1. ledna 2021 byla navíc nově do daňového řádu zakotvena možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně,“ připomíná poradce.

„Samotné prominutí je podmíněno existencí ospravedlnitelného důvodu a splněním formálních náležitostí, např. úhradou daňového doměrku, dodržením lhůty pro podání žádosti nebo podáním daňového tvrzení, se kterým byl daňový subjekt v prodlení. Prominutí příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo jeho statutární orgán závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy,“ upozorňuje v metodickém pokynu Generální finanční ředitelství.

Prostřednictvím žádosti o prominutí lze zredukovat penále až o 75 procent. U úroku z prodlení, případně posečkání a pokuty za „opožděné tvrzení daně“ se můžete teoreticky postihu zbavit úplně. Jinak řečeno: Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku.

Tyto případy jsou však výjimečné, většina z těch, kteří dokáží přesvědčit správce daně o oprávněných důvodech prodlení, se dočká snížení pokuty či penále o 20 až 75 procent. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.

„Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři. Domluvit se dá i na posečkání dluhu. To ale musí být oprávněné. Úhrada dluhu by totiž musela pro poplatníka znamenat ukončení podnikání anebo vážnou finanční újmu, kdy by byla ohrožena výživa jeho nebo vyživovaných osob. Na každý případ se nahlíží individuálně,“ dodává ještě Dvořáček.

Jakub Procházka