„Délka rodičovské dovolené by nebyla problémem, kdyby měla Česká republika flexibilní trh práce či dostatek míst v zařízeních předškolní péče. Změnit by se měly i některé společenské stereotypy,“ dodává Andrea Bohačíková.

Česko stále trápí malá flexibilita práce a neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Jak moc to komplikuje návrat žen na mateřské nebo rodičovské dovolené do práce?

M.arter má úspěšný mentoringový program s názvem „Rodičovská není brzda”, jehož cílem je pomoci rodičům sladit rodinný život s kariérou podle jejich potřeb a potřeb zaměstnavatelů. K tomu, aby rodičovství nebylo brzdou, ale primárně potřebujeme to, na co jste se ptal – tedy flexibilní trh práce, který v Česku bohužel nemáme. Podíl částečných úvazků je u nás v současnosti pouze 6,9 procenta.

To, že je český pracovní trh rigidní, se řeší desítky let. Nedošlo přece jen v poslední době k pozitivním změnám?

Před sedmi lety, ještě než jsem M.arter založila, jsme měli v České republice čtyři až pět procent částečných úvazků. V aktuálním porovnání s námi má například Estonsko zhruba 14 procent, Nizozemsko dokonce 42 procent. Takže se je kam posouvat. Zmínila bych i výsledky nedávného průzkumu, který hodnotil možnosti sladění rodiny a kariéry a postavení žen ve společnosti v jednotlivých zemích. Česká republika se mezi 146 státy světa umístila na nelichotivé 104. pozici. A bohužel jsme se ve srovnání s výsledky předchozího průzkumu o několik míst propadli. V Evropě je za námi jen Turecko.

HK ČR: Schválená flexinovela zákoníku práce je krokem k modernímu pracovnímu trhu

Nebrzdí nás také nedokonalá legislativa? Jak se k problému stavějí vláda a zákonodárci?

Stát toto téma řeší, protože rodinná politika a pracovní právo zajímají všechny. V poslední době bylo přijato několik důležitých novel zákonů. Pozitivní je, že zaměstnavatelé mohou už dva roky využít slevu na sociálním pojištění u zaměstnanců, kteří pracují na zkrácené úvazky. Nedávno vznikl institut sousedského hlídání v rámci novely zákona o dětských skupinách. V Česku letos vznikají první sousedské dětské skupiny, které uleví rodičům, již chtějí pracovat, ale musejí si zároveň zajistit péči o své malé děti. A konečně bych zmínila flexinovelu Zákoníku práce, která čeká na podpis prezidenta. Všechny zákony jsme připomínkovali a vnímáme je jako krok správným směrem.

Co je z vašeho pohledu největším přínosem flexinovely?

Oceňuji to, že se otázkami flexibility zákonodárci vůbec zabývají. Dosud byly ženy zvyklé, že jim zaměstnavatel držel to stejné místo pouze do ukončení mateřské dovolené, tedy půl roku. Díky flexinovele budou mít firmy povinnost držet konkrétní pozici pro rodiče až do dvou let věku dítěte. Pozitivem je zákaz sjednávání doložek mlčenlivosti ohledně výše platu. Připravujeme se také na transpozici evropské směrnice o transparentním odměňování. Pracovní trh musíme změnit od základu, proto jsem ráda, že se klade větší důraz na rekvalifikace. Právě vzdělávání je tím palivem, které nás pohání, abychom se dokázali uplatnit v životě i v práci.

Uvědomují si vůbec zaměstnavatelé, jaké výhody jim může přinést větší zapojení rodičů na mateřské či rodičovské?

Mnohé firmy chtějí, abychom jim vysvětlili přínos flexibility práce a také managementu rodičovské dovolené. Bohužel se často stává, že vedení podniků pozitivním změnám brání. Vy můžete být osvíceným šéfem HR, ale nadřízený manažer vaši snahu zhatí. My ale vycházíme z premisy, že to nedělá záměrně, jenom má spoustu jiné práce. M.arter je tu od toho, abychom manažerům nabídl pomocnou ruku. A není to o tom, že dáte práci nějaké mamince a ona za to bude vděčná. Mým snem je, aby mámy nebyly vděčné za to, že dostanou jakoukoli práci, ale aby všichni zaměstnavatelé pochopili, že je v lidech na rodičovské výjimečný potenciál, který by měli využít.

V průměru se vrací do stejné firmy za rok asi pět procent žen z rodičovské dovolené, zaměstnavatelé bohužel většinou dopředu počítají s tím, že o ženu, která odejde na mateřskou, přijdou.

Ženy s malými dětmi stále častěji opouštějí ,jistotu´ zaměstnání a začínají podnikat. Existují statistiky, kolik procent žen se na rodičovské dovolené rozhodne pro vlastní byznys?

Přesná čísla nemáme a bylo by složité je získat, ale z toho, co víme, se dá odvodit, že budou vysoká. Víme, že se do stejné firmy, kde pracovaly před mateřskou, za rok vrátí pouze pět procent žen a víme i to, že 70 procent všech Češek, které začínají podnikat, jsou matky na mateřské nebo rodičovské. Kvůli tomu, že neseženou smysluplnou práci, jsou tlačeny do toho, aby si založily živnost. Je nutné podotknout, že část žen na rodičovské ovšem nerozjede regulérní byznys. Jsou z nich vlastně zaměstnankyně na živnostenský list. Zajímá je především to, aby si zajistily nějaký příjem a měly flexibilitu. Sem je aktuální trh práce tlačí.

Nemělo by státu záležet na tom, aby potenciální podnikatelky vytvářely hodnoty, zakládaly vlastní firmy, případně dávaly práci dalším lidem?

Určitě. Každopádně to, co jsem zmiňovala v předchozí odpovědi, chceme změnit. Na druhou stranu nemůžeme paušalizovat, důvodů, proč ženy na rodičovské začínají s podnikáním, je celá řada. Ale pokud chtějí rozumnou a flexibilní práci, a přitom si více než 85 procent z nich vyhodnotí, že se po mateřské nemají kam vrátit, logicky hledají alternativní cesty. A jednou z nejčastějších je právě založení živnosti. Mnoho matek si samozřejmě touží splnit svůj sen, chtějí být svými vlastními pány a přicházejí s vlastními nápady. A my se jim v tom pomáháme.

Rozhodnout se pro podnikání není nikdy jednoduché a ještě složitější je to na rodičovské, kdy potřebujete skloubit byznys s péčí o děti a o rodinu. Co byste ženám na startu poradila?

Otevíráte důležité téma. Více než 80 procent žen přihlášených do našeho programu Ženy na startu nevěří, že se z nich nikdy stanou podnikatelky. Mají obavy, že jejich nápad neuspěje, často je od byznysu zrazuje jejich okolí. Partneři nebo rodina či přátelé jim říkají: tohle ti nebude vydělávat, vrať se do zaměstnání, kde máš jistotu. Slýchají: ty si jen hraješ, ale já vydělávám. Pokud se na začátku nedaří, může to přinést do vztahu zásadní problémy. Na druhou stranu je logické, že vám na startu byznys nevydělává. My ženám nabízíme ucelené vzdělávací programy prověřené úspěšnými absolventkami či kurzy pro individuální růst.

Konference: Ženy zítřka. Jak udělat z Česka zemi pro rodiče?

Ženy daleko více než muži řeší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Mají se postarat o domácnost, dítě, partnera a ještě o své podnikání nebo kariéru. Žonglují se všemi těmi míčky najednou a všichni to berou tak, že je to jejich odpovědnost. Je to zvláštní – vy máte být mámou, což je největší poslání, ale na druhou stranu jste za to penalizována.

O penalizaci mateřství v česku mluvíte často. V čem podle vás spočívá?

Mluvím o tom už šest let, penalizace za mateřství v Česku reálně existuje. Tento jev je mimo jiné spojen s délkou rodičovské dovolené a s tím, jak je nastavená. Platový rozdíl (pay gap) mezi ženou, která má děti, a mužem je v průměru dvacet procent na první dítě, třicet procent na druhé a na třetí dokonce 36 procent. Podstatné ale je, že tu propast nepřekonáte až do odchodu do důchodu, proto existují extrémní rozdíly ve výši starobních penzí mezi muži a ženami. Rodičovská je u zrodu všech témat, která řešíme – nedostatek žen v politice, nedostatek žen ve vedoucích pozicích ve firmách či v médiích. Není to ale primárně o konfliktu muži vs. ženy, je to o nastavení celé společnosti.

Zmínila jste program Ženy na startu, který jste spustili v loňském roce a který je prvním podnikatelským inkubátorem v Česku určeným speciálně pro začínající podnikatelky, které jsou zároveň matkami nebo budoucími matkami. Co je jeho cílem?

Ženy na startu jsou skutečně prvním inkubátorem/ akcelerátorem, který je specificky zaměřen na tuto cílovou skupinu, a to nejen v Česku ale v celé Evropě. Víme, že se většina žen pouští do podnikání na rodičovské, takže to pro nás byla logická volba. Samozřejmě nejde o náš první podnikatelský program, ale v tuzemsku dlouho chyběl akcelerátor či inkubátor, kam by ženy přicházely s ideou na vlastní podnikání a kde by byly jejich nápady realizovány. Někdy mají nápad v hlavě dvacet minut, někdy dvacet let, ale my jim pomáháme s tím, aby z nich byl za půl roku fungující byznys. Zároveň chceme, aby příběhy našich absolventek inspirovaly další ženy k aktivnímu přístupu k životu, vzdělání a kariéře.

Další ročník startuje v září 2025. Co čeká ženy, které se do něj přihlásí? Dají se vůbec zkombinovat jejich rodinné či pracovní povinnosti s účastí v programu?

Půlroční vzdělávání v 13 až 16 modulech probíhá online, což je méně náročné na čas, ale jsou tam samozřejmě i některé offline aktivity jako mentoring day či networkingová setkání. Časově to skloubit je samozřejmě výzva, ale řekněme si na rovinu – pro ženu, která je na mateřské, je výzvou úplně všechno a pro začínající podnikatelku obzvlášť.

Nový akcelerátor nabízí matkám šanci na skloubení byznysu a rodiny

Jak celý proces probíhá?

Potenciální podnikatelka nám pošle přihlášku. Primárně hodnotíme nápad jako takový. Musíme tedy posoudit, jaký má potenciál, stejně jako jeho autorka. V dalším kole konzultací si s vybranými uchazečkami o jejich představách povídáme, a nakonec vybereme skupinu žen, které se našeho půlročního programu zúčastní. Kromě zmíněného vzdělávání, musejí na svém projektu aktivně pracovat, nápad validují a posouvají dál. Mají k tomu k dispozici odborníky z různých odvětví. Akcelerátor má více partnerů a my využíváme jejich know-how. Ženy dostávají praktické informace od zkušených podnikatelů, starupistů či potenciálních investorů.

V Česku tvoří ženy pouze 30 procent podnikatelů, což je výrazně pod průměrem EU. V čem by podle vás prospěla větší genderová rovnost v podnikání české ekonomice?

Více žen podnikatelek by Česku prospělo určitě. A platí to nejen pro podnikání, ale také pro trh práce. Nemusí jít ale o rovnost. Pokud jen využijeme potenciál žen, které nepracují, ale mají o práci zájem, může do roku 2030 může vzrůst český HDP (podle poradenské studie společnosti McKinsey) až o půl bilionu korun. Česku chybí pracovní síla a mnohé ženy na mateřské/rodičovské jsou vyloučeny z trhu práce. Pokud by se vrátily, budou odvádět více peněz na daních, vytvářet hodnotu a stát ušetří na jejich podpoře. Není důvod, abychom drželi významnou pracovní sílu mimo trh práce jen proto, že máme představu, že má být doma a chovat dítě.

Andrea Bohačíková (Most Dedicated Parental Support & Diversity Leader 2024 – CEO Excellence Awards, Žena roku 2024 a Deloitte Technology Fast 50 – Impact Stars of 2024) stála v roce 2019 u zrodu inovativní a vzdělávací networkingové platformy M.arter. Nedávno se zapojila do projektu Women in Tech, který usiluje o prolomení bariér bránících ženám v uplatnění v technologických oborech. Podílí se i na přípravě konference o rodičovství, kariéře a rovných příležitostech Ženy zítřka: Jak udělat z Česka zemi pro rodiče?, která proběhne 23. května v Praze. Součástí online komunity M.arter je více než dvacet tisíc proaktivních rodičů z celé České republiky.

Jakub Procházka